Vít Pavlišta: Během se u nás živit nedá

1

Vít Pavlišta je jedním z našich nejlepších českých běžců. Ač se běhu věnuje jako “amatér” zvládl tento rok vyhrát titul mistra republiky v maratónu, půlmaratónu.

Navíc si teď na Lysé hoře doběhl pro místo na ME v běhu do vrchu. O tréninku, začátcích a plánech do budoucna si můžete přečíst v našem rozhovoru.

 

Dvojnásobný mistr republiky na HM/M. Jak to zní?

Zní to dobře pro moje kamarády a příbuzné. Pro mě už titul mistra republiky tolik neznamená. Nezajistí vám ani slávu, ani bohatství 🙂 Dřív to pro mě samozřejmě byla meta, ale dnes už mi jde víc o dosažený výkon. Mistrem republiky se můžete stát i v mizerném čase, když se nesejde konkurence. Za čas 2:17:51 na maratónu by mi ani nevadilo být 4. v rámci MČR.

 

 

Změnila se nějak příprava, nebo čím si vysvětluješ svoje letošní výkony?

Koncept se nezměnil, ale každý rok se o trochu zlepším a tak i ty tréninky jsou kvalitnější. Kilometráž běhám plus mínus stejnou. Při jakékoliv snaze ji navýšit se dřív nebo později ozvou nějaké bolístky, které mě pak zastaví na několik týdnů. Myslím, že je to především nedostatečnou regenerací. Když se únava nakupí, tak už na rozhýbání ztuhlých svalů nestačí jen cvičení a semtam masáž. Je to o denní kompenzaci záteže ve vířivce, bazénu, u fyzioterapeutů atd. Ne nadarmo se říká, že stejný čas jako zabere trénink, by měla zabrat i regenerace a cvičení. Na to už mi ale nezbývá čas.

 

Málo lidí ví, že ses jako malý věnoval severské kombinaci – jak moc ti to do běhání dalo?

Myslím, že zas tak moc ne. U mě rozhodoval závody skok, který jsem měl velmi špatný a proto jsem se soustředil převážně na něj. V běhu jsem stačil kombiňákům v pohodě i bez speciálního tréninku. Po skokanském tréninku nás trenér poslal projet se na běžkách a to bylo tak nějak všechno. Žádné úseky, žádná rychlost. Co je tvrdý trénink jsem poznal až při vysoké škole, když jsem se přidal k atletům. Ač jsem v té době běhal zlomek toho, co běhám dnes, byl jsem ze začátku úplně vyřízený.

 

A pak jsi začal běhat závodně na lyžích…

Závodně na lyžích jsem běhal jen jednu sezónu, můj poslední rok na střední škole. Za tak krátkou dobu jsem neměl moc šanci na sobě nějak víc zapracovat. V rámci lyžařského MČR jsem se pohyboval kolem 30. místa. Svůj nejlepší závod na běžkách jsem odjel klasickou technikou v závodě, který byl kvůli nedostatku sněhu v Harrachově veden  po části sjezdovky nahoru a na nastříkaném kolečku dolů. Trenér totálně promazal a lepil se mi sníh na skluznici tak, že jsem skoro vytrhával kusy stopy 🙂 Jelikož jsem ale byl vždycky spíš běžec než lyžař, tak mi to sedělo. Prudké kopce jsem vycupital jako v tretrách a dolů z kopce to odpíchal.

 

Chodíš normálně do práce a tréninkové kilometry nabíháš až večer po práci. To jde?

Běh je jeden z mála sportů u kterých to jde. Samotný trénink v jedné fázi denně tolik času nezabere. Jsou to maximálně nějaké 2 hodiny. Stačí to na podání solidního výkonu v české konkurenci. Pokud ale chce ze sebe člověk dostat maximum, tak je to málo.

 

Jak si vysvětluješ to, že ti nestačí běžci, kteří se běháním živí? Málo tréninku, nebo čím to je, že na tebe v současné chvíli “nikdo nemá”…

Během se u nás živit nedá, takže kluci, kteří jen běhají musí řešit problémy, které já ne. Podle mě je hodně důležité mít nějaké zázemí a jistotu, které já mám díky tomu, že mi chodí výplata. Když běžec musí začít objíždět pouťáky, aby měl vůbec za co jíst, tak nemůže ničeho dosáhnout. Bortí to tréninkový plán i psychiku běžce. Za to, že dáte desítku za 30 minut ve 30ti letech vám nikdo peníze na účet posílat nebude a je to tak správně. Když ji ale dáte v 17ti, tak by to už mělo někoho zajímat, ale ani to se u nás moc neděje.

 

 

Ví se že běháš dlouhé tempove treninky – myslíš ze v tom je to tvé “něco navíc”?”

Myslím, že ne. Trénink vytrvalců je hodně podobný a dlouhé tempové běhy musí tvořit jeho základ. Jednu sezónu jsem se na pár tréninků sešel s Honzou Kreisingerem a tréninky máme obdobné. Alespoň ty zásadní tréninky. Klusací a regenerační tréninky během té hlavní, zimní přípravy neběhám.

 

I to máte s Honzou Kriesingerem společné… dřete ve volném čase a po nocích a přitom jste v ČR nejlepší…

S Honzou se mi trénovalo dobře. Je škoda, že není možné připravovat se společně. Určitě by to bylo přínosné pro nás oba.

 

Honza Kreisinger běžel před MČR v HM úžasně Berlin. Těšil ses, že spolu změříte síly?

Upřímně, byl jsem rád, že nepřijel na půlmaraton do Pardubic 🙂 Nechtěl jsem se tam úplně zrušit před startem na maratónu v Praze. To, že neběžel pak ani v Praze je škoda. Mohl to být pěkný závod.

 

O běhání se říká, že je to těžká dřina a že se do toho nikomu prostě nechce. Co tě baví na tom točit v noci po práci stovky kilometrů?

Taky se mi někdy nechce, ale dokud vidím nějaké zlepšující se výsledky, tak to má pro mně smysl. Běh mě hodně baví a je to pro mně po práci to nejlepší odreagování. Někdy se do nepříjemných tréninků musím trochu nutit, ale o to z nich mám pak lepší pocit, když je zvládnu odběhat.

 

 

Ještě pořád se nechceš věnovat běhům do vrchu? (smích)

Běh do vrchu beru jako zpestření. Stačí mi pár závodů do roka a mám ho plné zuby 🙂 Navíc to není zrovna prestižní disciplína. Nikdo se tam nehoní za časy, málokdy do vrchu běhají afričané… Přijde mi, že je to taková soutěž pro nic moc běžce. Snad se to nikoho nedotkne. I já mezi ně patřím a mám radost, že jsem se na ME nic moc běžců vůbec nominoval 🙂

 

V Praze sis doběhl pro osobní rekord 2:17:51. Týden po MČR v HM a ještě osobák Hrál jsi tedy vabank?

Trochu jsem se toho dvojstartu obával, ale nakonec mi vyšly dobře oba závody. Trenér to tak naplánoval a nemýlil se. On se nikdy nemýlí 🙂

 

Zhruba pred rokem jsme ve výsledkových listinách začali registrovat tvého bratra Davida. Přivedl jsi ho k běhu ty? Letos zaběhl velice slušné časy 10 za 34, HM za 1:17 a M za 2:50. Je to díky tréninku s tebou?

V začátcích jsem mu trochu pomohl, ale teď už sám ví, jak vypadá trénink na desítku a půlmaraton. Rámcový plán mu sice pořád píšu, ale spíš jen pro inspiraci. Upraví si ho sám podle volného času a pocitů.

 

Takže to máte asi v genech… běhal někdo od vás z rodiny Vítku?

Oba naši rodiče lyžovali. Nadání pro běh určitě máme oba. Brácha i pro ty lyže, které mi tolik nešly.

 

V současné chvíli jsi jedním ze tři lidí v republice, co umí desítku pod 30 min. Kde se odděluje hranice chlacpů a mužů a jak nízko bys dokázal ještě jít?

Já desítku běhám z půlmaratonského a maratonského tréninku. Skoro žádné desítkové tempo neběhám, ale tak nějak přirozeně se s rostoucí výkonností zlepšuji i na desítce. Kam až můžu čas na desítku stlačit nevím, ale tímto typem tréninku už nijak výrazně asi ne.

 

Má na to někdo v republice běžet jako Ryan vail desítku za 27:44?

Nemá. Nikdo u nás neběhá ani pětku pod 14. Logicky pak nemůže běžet desítku pod 28.

 

Miluješ tlačenku, pečené vepřové koleno, uzeniny. Jak to Vítku souvisí s kvalitní běžeckou přípravou? (smích)

Tlačenka a vepřové koleno v sobě nic zas tak moc nezdravého nemusí mít. Uzeninám jsem se měsíc před maratonem snažil vyhýbat a i když jsem ve svém odhodlání skoncovat s nimi zase trochu polevil, určitě jich jím o dost míň než dřív.

 

Co nesmí chybět v kvalitní běžecké přípravě a co bys doporučil začínajícím běžcům a těm co už nějakou výkonost mají?

Podle mě především motivace a odhodlání. Běžeckých plánů a inspirací pro trénink je na internetu dost. V začátcích se z toho určitě dá čerpat. Důležité je moc se nelitovat a makat 🙂

 

Začali jsme tě vídat v kompresních podkolenkách. Je to jediná běžecká “vychytávka” kterou jsi aktuálně začal používat a v čem ti vlastně pomáhá?

Ano, asi jediná. Jsem zvyklý spoléhat se především na svoje nohy 🙂 Už dřív jsem párkrát vyzkoušel kompresní podkolenky a úplně nadšený z nich nebyl. Bylo mi v nich vedro, špatně se do nich leze a vylézá ven a navíc jou brzy roztrhané. Vyzkoušel jsem návleky COMPRESSPORT a tyto nevýhody s nimi odpadají. Na dráze a při delších bězích na silnici mám pocit, že mi tolik netuhnou těmi otřesy lýtka. Těžko se měří nějaký jejich přínos, ale minimálně mi jsou příjemné a cítím se v nich dobře.

 

 

Dá se dlouhodbě zvládat tlak, který na tebe teď bude kladen s tvými výkony? Jak ti vychází vstříct v práci?

Žádný velký tlak na sobě necítím. Buď se mi závod povede, a nebo ne. Nepovedený závod mě samozřejmě mrzí, ale nehroutím se kvůli němu. Běh je pro mě zábava po práci. Ambice mám sice každý rok vyšší, ale můj svět na běhu nestojí. Zaměstnavatel mi měsíčně přispívá na sportovní činnost, za což jsem samozřejmě hrozně rád. Neřeší to ale úplně můj hlavní problém s nedostatkem času. Mám teď v práci rozjednaného něco dalšího, ale ještě to není jisté, tak si to zatím nechám pro sebe.

 

Všímají si tě teď více sponzoři a nechtějí tě náhodou ze svazu zlomit, abys začal na “full-time” jako profík?

Bohužel ne… Ze svazu jsem nečekal nic a nic ani nepříjde. Při schůzi ČAS to potvrdil Tomáš Dvořák představiteli libereckého oddílu. Musel bych prý ještě trochu zrychlit. Zároveň jsem zkusil oslovit liberecký bazén, jestli by mi nedali nějakou permici – bez reakce a snažím se sehnat sponzora v oblasti bot a sportovního oblečení. Zatím též bez úspěchu. Chtěl bych se nějak domluvit s Nike, protože jejich vybavení mi hodně vyhovuje. Snad se to časem nějak pohne. Doteď jsem měl s nimi jen nepsanou dohodu a většinu vybavení jsem měl z výher na WRP. Ten letos není, tak mi brzy dojdou zásoby bot.  

 

Co olympiáda… zkusíš limit?

Jasně, že mě to láká, ale není zatím vypsaný žádný limit, tak je to spíš ve fázi snění. Určitě bych ale chtěl zkusit ještě na podzim trochu posunout ten můj čas z Prahy. Nejspíš ve Frankfurtu.

 

Na co se teď soustředíš, když už všechno “máš”… chceš to příští rok “jenom” zopakovat a být ještě rychlejší?

Do prázdnin odběhám ještě nějaké pouťáky a dráhu, pak se chystáme na dovolenou. Od půlky července bych pak chtěl rozjet přípravu na podzimní maratón. Co bude dál se uvidí.

SOUTĚŽ!

Pokud chcete vyhrát podkolenky od stejné firmy, jako má Vít Pavlišta. Napište nám do komentářů pod status na FB, v jakém typu Vít Pavlišta běhá. Odpověď naleznete zde.

 

1 komentář

  1. Zdravím,
    Vít Pavlišta běhá v podkolenkách COMPRESSPORT .
    Včera jsem s ním běžel Olympijský závod v Liberci. Měl startovní číslo 85 a samozřejmě zvítězil.
    16.7.2016 bude v Liberci 5. ročník RunTour ČP, které se Vít i já pravidelně účastníme. Zatím není na startovní listině, ale věřím, že poběží.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here