Petr Soukup o legendárním IM Kona na Havaji: “Připadal jsem si jako na houpačce”

0

Petr Soukup je fyzioterapeut, triatlonový trenér a špičkový triatlonista. Tento rok se mu povedlo kvalifikovat závodem IM Lanzarote na legendární IM na Hawaii, kde zajel nejrychlejší český čas s hodnotou 9:05:04. Necelá půlminuta chyběla k tomu, aby se stal mistrem světa v dlouhém triatlonu ve své věkové kategorii.

Jak se dá Petře dostat na legendární Konu na Havaji?

Není to tak složité. Stačí si koupit letenku a po cca 35 hodinách strávených na cestě jste v Koně (smích). Pokud se budeme bavit o startu na IM Hawaii, tak to je již trochu komplikovannější. Způsobů je hned několik, ale zhruba 85% startovního pole se na tento závod nominuje díky svému výkonu, který zajedou na nějakém světovém poháru v IM. Další možností je zakoupení lístků do tomboly a následné vytažení, dražba, vítězství v loňském ročníku či ojedinělým životním příběhem. Ze všech závodníků na celém světě se na tento závod dostanou pouze 3% těch nejlepších. Proto je start zde tak cenný a pro někoho znamená i splnění životního cíle.

Čím je tento závod tak specifický? Můžeš to našim čtenářům vysvětlit?

Je to vrchol pro každého Ironmana, takže zde jsou všichni maximálně připraveni a snaží se podat co nejlepší výkon. V plavání díky společnému startu bojujete více o život než plavete, na kole silný vítr a běh bez stínu a v těchto klimatických podmínkách také není procházkou růžovým sadem. Neopakovatelná atmosféra a kouzlo ostrova vám dlouho utkví v paměti.

Dá se tedy říct, že je to vrchol tvé dosavadní závodní kariéry?

Určitě to jeden z nejpovedenějších závodů, které jsem kdy zajel. Zda-li to byl vrchol, ukáže až čas.

3,8km plavání, 180km na kole a nakonec maratón. To vše v obrovských teplotách sopečného ostrova. Kdybys měl říct jednou větou, jaké to bylo… co bys řekl?

Fyzicky i psychicky náročné, ale zároveň neopakovatelně krásné.

Jak se na takový závod připravuje? Aklimatizace byla?

Příprava na takovýto závod není otázka pouze několika měsíců, ale v mém podání trvala 13 let. Samozřejmě, že jsem se na tento závod specificky připravoval cca 10 měsíců, ale bez bohaté minulosti, bych neuspěl. Do míst závodu jsem přijel s 3,5 týdenním předstihem, takže jsem měl dostatek času na aklimatizaci. Nejprve se musíte vyrovnat s 12 hodinovým časovým posunem (cca 7 dní) a poté si přivykáte na odlišné klimatické podmínky (velice individuální). Největší rozdíl oproti střední Evropě je ve vysoké vlhkosti a teplotě.

Jan Oppolzer (loňský mistr republiky v dlouhém triatlónu) účast a slot na Havaji odmítl a to kvůli hákování, které je zakázané. Co si o tom myslíš?

Je to Honzovo rozhodnutí a plně jej respektuji. Osobně jej považuji za jednoho z nejlepších triatlonistů na dlouhé tratě u nás. Nicméně tím, že nebude závodit, nic nezmění. Trochu mě mrzí, že jsme nemohli poměřit síly. Na druhou stranu, by byl Honzo určitě dalším adeptem na medaili v naší kategorii a byl jsem rád, že zůstal doma (smích).

Pojďme teď ale ke třem disciplínám. Jaká byla předzávodní atmosféra?

Neřekl bych, že atmosféra byla odlišná oproti jiným vrcholovým závodům. Osobně jsem se snažil koncentrovat na sebe a svůj výkon. Vše si dobře připravit a okolí vytěsnit. Nicméně stále to je MS a tlak byl ze všech stran vyšší. Cizí prostředí, velké množství lidí, jiné klima a očekávání všech pozorovatelů vás nenechají klidným.

Jak sis užil 3,8km plavání?

Pokud pominu klasickou melu na startu a prvních dvou bojkách, tak bylo plavání na pohodu a dle plánu. Schoval jsem se ve skupince, která plavala mým tempem, a šetřil síly na dalších 8 hodin závodu.

180km na kole…

Vítr byl letos milosrdný a daly se očekávat rychlé časy. Tomu nasvědčovalo i velice rychlých prvních 100km. Nicméně poté mi pomalu začínaly docházet síly a nechtíc podlehnout draftingu jsem se pomalu propadal z jedné skupinky do druhé. Do cíle jsem se letos dostal bez defektu či jiných technických problémů, ale měl jsem ztrátu 15 minut na čelo závodu. Můj cyklistický výkon byl pro mě osobně zklamáním.

A pak už tě čekalo jen 42,195m

Po nevydařené cyklistice jsme vše vsadil na běh a hned od začátku nasadil tempo, které jsem věděl, že nemohu udržet po celou dobu. Sbíhal jsem jednoho závodníka za druhým, až jsem se zhruba na 33km dostal na čelo závodu. Závěrečných 9km jsem se společně s belgickým závodníkem přetahoval o první místo. Bohužel rychlejší začátek závodu mě stál mnoho sil a já jsem míli před cílem definitivně podlehl nástupu, na který jsem nedokázal odpovědět. I přesto hodnotím svůj běžecký výkon velice pozitivně a 2.místo považuji za úspěch…

Jak se dají popsat tvé pocity v cíli?

Měl jsem ohromnou radost, že už nic nemusím a že jsem se dokázal v běhu probojovat dopředu. Pouze jsem ležel, dýchal a poléval se studenou vodou. Chtěl jsem závodit a to se mi podařilo. Loni jsem bohužel pouze dokončoval…

Celkově jsi dokončil na 50.místě z cca 2 450 závodníků. To je obrovský úspěch!

50.místo nevnímám jako úspěch, ale v daný den jsem na více neměl a na trati nechal 100% (stále jsem byl poražen 3 ženami). Je to fakt. Vím, že především v cyklistice mám velké rezervy a po jejich zlepšení by se mohlo bojovat o opravdu zajímavé umístění. 2.místo v kategorii bylo zadostiučiněním. Letos jsem nezávodil na celkové umístění, ale hlídal jsem si svoji kategorii.

Myslíš, že ti pomohlo, že jsi měl možnost trénovat tento rok s těmi nejlepšími? Posunulo tě to někam dál?

Určitě ano, trénink ve skupině je velkou výhodou. Měl jsem možnost trénovat hned v několika elitních skupinách a vždy jsem se snažil načerpat co nejvíce informací, které jsem poté využil v tréninku i závodech. Za nejvíce přínosné považuji soustředění s Českou triatlonovou reprezentací, tréninkovou skupinou Luboše Bílka a cyklistickým týmem ELKOV Author.

Jel si hned domů, nebo jsi ještě na pár dní zůstal?

Po závodě jsem zůstal ještě 2 dny na ostrově Big Island a poté lehce procestoval. Nejprve jsem se přesunul na 2 denní návštěvu ostrovu Oahu a poté strávil 3 dny na Kauai. Celkem jsem byl v zahraničí přes 4 týdny, takže jsem se těšil domů a pobyt zbytečně neprodlužoval.

“Když to bolí tebe, ostatní určitě trpí ještě víc!”. Je to tvůj oblíbený citát?

To je jedna z mnoha pouček od mého trenéra Rudolfa Cogana. Vzpomněl jsem si na ni v nejhorších chvílích a je pravda, že pomohla. Pro příští rok z něj musím ještě pár citátů vypáčit. Já mám oblíbené jiné citáty, ale ty raději nebudu zveřejňovat…(smích)

Ale pověz…

Silnější pes šuká!

Životní cíl sis teď asi splnil… co plánuješ na (tento)/ příští rok?

Ke kompletnímu cíli chybělo 26 vteřin (smích). Letos již plánuji jenom odpočinek a příští rok je s otazníkem. Stále zvažuji, zda-li se do tréninku opět opřu či již půjdu trochu do povzdálí a sportem se budu více bavit.

Všímáš si okolo toho boomu, ohledně triatlonu? Čím si to vysvětluješ?

Triatlon se v posledních letech opravdu rozšířil mezi běžnou populaci a množství závodů i jejich účastníků se stále zvyšuje. Před 10 lety byl velký boom v běhu a každý musel uběhnout půlmaraton. Poté byl půlmaraton málo a přešlo se na maratonské distance. Nyní je již “každý druhý” maratonec a není to nic nového. Kolegy v práci tím neohromíte. Triatlon je nová výzva! Komplexní zkouška vašeho těla. Plavat většina lidí umí, staré kolo se válí v garáži a na běhu přeci nic není. Vzhůru do boje.

Víme, že i trénuješ. Máš aktuálně nějaké želísko v ohni, které by mohlo v příštích letech zazářit tak dobře, jako ty?

V současnosti mám zhruba 6 svěřenců. Jedná se spíše o lidi začínající, kteří se nemohou sportu věnovat na plný úvazek. Pohyb si užívají a to je to nejdůležitější. Postupně se zvyšuje i jejich výkonnost a věřím, že půjdou do popředí na závodech. Zda-li některý z nich přiveze medaili z MS uvidíme… Prvním cílem je zvládnutí nominace.

Co dělá Petr Soukup, když zrovna netrénuje (toho času asi moc nebude)…

To je jednoduché: pracuje nebo spí (smích). Svůj volný čas se snažím využít aktivně a věnuji se jiným pohybovým aktivitám, na které nezbývá mnoho času. Ideálně s těmi nejbližšími kamarády či rodinou. Rád lezu, v zimě jezdím na běžkách či lyžích a v minulých letech jsme si chodili zahrát volejbal. Nepohrdnu kvalitním filmem, dobrou knihou a vychlazeným pivem.

Máš nějaký sportovní vzor?

Vážím si lidí, o kterých vím, že jsou dobří sportovci, ale i super osobnosti v běžném životě. Z triatlonového prostředí mohu jmenovat Jan Čelůstka, Lenka Kovářová, Rudolf Cogan, František Schoval, Jan Řehula, atd.

Kdybys měl lidi “přesvědčit”, proč by měli triatlon zkusit… co bys jim řekl?

Nikoho nepřesvědčuji, každý si musí najít svůj důvod a cestu. Pokud ji objevíte a bude vám dávat smysl, tak u triatlonu nejspíše zůstanete na celý život.

Děkuji za celoroční podporu všem sponzorům: TJ Nová Paka, Triexpert MILT team, YOGI racing team Ostrava, Beermental teamu, Obklady Vaněk, Seco GROUP, Zoot, Inkosport, Schuster & Associates, LT Projekt, Královéhradeckému kraji, městům Jičín a Nová Paka. Trenérům: Rudolfu Coganovi a Zbyškovi Zemanovi. Kamarádům a kočkám, co mi drželi palce před i při závodě. Dodatečně se vám omlouvám za probdělou sobotu (každý u mě máte pivko (smích). Nemohu zapomenout ani na můj support team ve složení Aneta Štenglová a Tomas Klabal, bez kterých bych na medaili nedosáhl. Všem ještě jednou DĚKUJI!

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno