Olaf Čihák: „Stovka je všechno od 100 do 199 km. Pak už je to logicky dvoustovka. :-)“

0

Pražská stovka je dálkový pochod, pro některé terénní ultramaratonský běh. Každoročně se trasa mění, délka i náročnost. Přestože se závod odehrává u Prahy a nevede přes vysoké hory, tak patří k nejextrémnějším akcím v Čechách.

Rok od roku se Pražská stovka stává populárnější a to především zásluhou hlavního organizátora Olafa Čiháka. K turistice ho přivedli rodiče a také jako dítě chodil do atletického oddílu, a z běháním se pak dostal až k těm extrémním vzdálenostem.

Proč se Olafe Pražská stovka jmenuje stovka, když to 100 km skoro nikdy není a díky “Olafo kilometrům”,  je i 120 km pro normálního smrtelníka km asi tak 140? 🙂

 

Stovka je všechno od 100 do 199 km. Pak už je to logicky dvoustovka. :-). Teď ale vážně. První roky se skutečně kilometráž Pražské stovky blížila více ke 100 km. Na prvním ročníku v roce 1994 to bylo třeba 105 km. Postupně jsem však zjistil, že pouhých 100 km na poznávání všech krásných míst, které jsem na trase naplánoval prostě nestačí.  Navíc špičkoví běžci by byli už za půl dne v cíli a to je přece škoda. Co by dělali zbytek víkendu?

 

 

Můžeš nám přiblížit, proč na Pražskou stovku jít a pro koho je určená? Víme, že máš dvě trasy…

 

Pražská stovka je úplně pro všechny. Od špičkových sportovců až po turisty, kteří půjdou pouze na sobotní výlet. Je to akce otevřená bez rozdílu výkonnostních i věkových kategorií.

Trasy nejsou dvě, ale bude jich 5. Takže si opravdu vybere každý. Hlavní pozornost se bude, ale jako vždy točit především kolem trasy nejdelší. Krátké trasy jsou nesoutěžní pochody pro turisty, kde se samozřejmě může i běžet.

 

A co ta letošní…?

 

Trasa bude velmi kopcovitá. Převýšení rekordních 5350 m+. Zcela nový a nezvyklý bude i závěr trasy do Modřan.

 

 

A kvůli zkrácené trase UT 70 ses v jedné skupině FB skupině “pohádal”, že se tam přihlašují lidé, co tam nemají co dělat…

 

S nikým jsem se nehádal. To jsi špatně pochopil. Pouze jsem vyzval stovkaře, aby se hlásili na hlavní trasu. Myslím, že když někdo dokáže zvládnou jednu z tras UTMB, měl by si na Pražské stovce vychutnat plnou trasu. Ale nikomu nechci nic nařizovat. Pokud chtějí jít mermomocí krátkou, tak ať jdou krátkou. Účast nijak omezena není.

 

Juraj Lukač v jednom z nedávných rozhovorů řekl: “Na vytěžených místech, kde proběhla sklizeň, jsou holiny ještě dodnes. Ochranáři prostě nechtějí, aby lidé věděli, že se les dokáže opravit sám a proto je mimo stezky nepouští. I kdyby se povolil přístup i mimo stezky, tak 95 % lidí se bude nadále pohybovat po turistických značkách. Protože ti, kteří chtějí chodit po rezervacích, tam stejně budou chodit a chodí i teď, když je to zakázané”. Víme, že se k tomuto tématu dost vyjadřuješ, konkrétně třeba ke KRNAPu. Vnímáš to podobně?

 

Názory Juraje jsou velmi zajímavé.  Ve všem ale souhlasit nemohu. Určitě bych lidi nepouštěl úplně všude mimo stezky. To může být pro nejcennější chráněné lokality opravdu nebezpečné. Já bych spíš šel cestou otevření více turistických tras a hlavně znovuotevření těch starých, již uzavřených. V minulých desetiletích se například v Krkonoších nebo Jeseníkách v zájmu ochrany přírody pro veřejnost uzavřelo spousta krásných cest a cestiček. A to je velká škoda. Vznikly tak velké plochy území, kde je pro lidi absolutní zákaz vstupu. A to je podle mě špatně. Příroda se určitě chránit musí. Ale rozumně. Pro koho ji chránit, když se na ni lidé ani nemohou podívat?

 

S KRNAPEM jsem vedl na facebooku dlouhou debatu potom, co letos po 48 letech zakázali vést Krakonošovu stovku přes Sněžku. Na tu samou Sněžku, kam lanovka téměř každý den vyveze 3000 lidí z polské strany pořádají masové cyklistické závody a při Svatovavřinecké pouti se na vrcholu v jeden okamžik shromáždí najednou až 2000 poutníků?  Žádný rozumný argument jsem se já, ani ostatní diskutující nedozvěděli. Pouze velmi vyhýbavé odpovědi. Aktuálně mě rozesmutněla zpráva: Díky dlouhodobé nepřízni ochranářů končí legendární extrémní závod 5BV. Tento víkend byl prý poslední ročník. Stupňující se požadavky CHKO jsou už prý nad síly pořadatelů. Je to veliká škoda. Je smutné, když ochránci přírody hází klacky pod nohy lidem, kteří přírodu milují a chtějí se v ní pouze tiše pohybovat.

 

Jak řešíš problémy s lesníky ty? Víme, že se v jednom z minulých ročníků musela změnit trasa kvůli odstřelu prasat (smích).

 

Okolí Prahy naštěstí není žádný národní park, takže jde všechno mnohem jednodušeji. Lesnící i ochranáři schválí většinou trasu bez připomínek, či navrhnou pouze drobné změny. Letošní trasa je stále v jednání. Pevně doufám, že změn bude co nejméně. Zákaz vstupu do Záhořanského údolí v roce 2013 kvůli nočnímu odstřelu divočáků byla spíše výjimka. Dobré bylo, že nás na to alespoň upozornili. Loni došlo na Pražské stovce ke střetu s myslivci, jenž pronásledovali postřelená zvířata až na naši trasu. Tomu bohužel ale nelze vůbec zabránit. Měli jsme potřebná povolení. Ale myslivci podle zákona toto mohou a ani nemusí vůbec nic a nikam nemusí hlásit předem.

 

Byly někdy na trase horší podmínky, než v roce 2010, kdy bylo místy i 20 čísel sněhu (link) a dost mrzlo?

 

Těžko porovnávat jednotlivé ročníky. Každý bývá výjimečný něčím jiným. Ročník 2010 byl opravdu mimořádně náročný a sněhu bylo hodně. Na otevřených úsecích bylo nafoukáno i přes 40 cm. Mráz atakoval -20 stupňů. Velký mráz byl ale i roce 2012, a na jubilejním ročníku 2013 zase udeřil orkán Xaver.

Kolik lidí myslíš, že by v tom případě závod nedokončilo, když by takové podmínky nastaly například teď v prosinci?

 

To jde těžko odhadovat. Standardně Pražskou stovku dokončuje kolem 50 procent startujících. V roce 2010 odstartovalo 92 stovkařů a dokončilo 43. To je víceméně obvyklé procento. Dost lidí to ale díky počasí vzdalo účast už před startem. Honza Zemaník strávil ten rok na trati 20 hodin a 41 minut. To samo o sobě hovoří o obrovské náročnosti tohoto ročníku.

 

Myslíš, že lidi teď baví ultramarathon mnohem více než silniční běhy? A že místo aby si dali rychlou desítku, tak raději půjdou po “dvou měsících” stovku, protože je to extrém. Ale říct zaběhl jsem desítku za 33, je stejná informace, jako říct: šel jsem si “zajoggovat”…

 

Každého baví něco jiného. I městské běhy přece prožívají svůj boom. Atletická desítka se běhá po silnici nebo na dráze. To je ale úplně jiný sport než Ultra Trail. Tohle nelze vůbec objektivně srovnávat a hodnotit. Na Ultra Trailu lidi myslím láká hlavně fakt, že jsou v přírodě. Není nic hezčího než cítit až na plicích vůni nočního lesa, těšit se na východ slunce. Ti pomalejší vidí východ slunce dokonce  2x až 3x za jeden závod. :-).

 

 

Kam to půjde dál? Budou lidi běhat 200,300,500km? Myslíš, že se to někam dostane dál a že je na to ještě prostor?

 

Nemyslím, že se to bude dále prodlužovat. Akce nad 200 km jsou už pouze pro pár vybraných extremistů kteří na to mají čas. Objektivně lze za víkend v pohodě stihnout tak maximálně 160 km, ti nejlepší možná 200 km. Tak, aby člověk v pondělí zase mohl nastoupit do práce.  

 

 

Kolik budeš mít tento rok dobrovolníků/pomocníků na trase?

 

Loni nás bylo asi 22. Letos dáváme tým teprve dohromady. Pokud by se chtěl někdo ze čtenářů zapojit do organizačního týmu, budu jedině rád. Lidí není nikdy dost. Předem všem zájemcům děkuji. Letos jsme připravili novinku v podobě depa v Berouně, kde si stovkaři budou moci nechat věci, které budou potřebovat až na 60 km.

 

Na spoustě závodů je teď běžné mít povinnou výbavu…máš něco takové také?

 

Povinná výbava je na Pražské stovce minimální. Jde hlavně o to, aby nikdo nezmrzl.

 

 

V minulém rozhovoru jsi říkal, že bys nechtěl Pražskou stovku (organizování extrémních závodů) dělat na full-time. Změnilo se na tom něco?

 

Ne nezměnilo, pořád to dělám jako akci pro kamarády, pro radost.

 

Máš v hlavě nějaký podobný závod, ale chybí ti peníze/čas? Víme, že si na závody musíš brát dokonce dovolenou…

 

V hlavě toho mám dost. Reálně se už do dalších akcí pouštět nechci. Příprava těch pár akcí, co dělám, mně zabere skoro celý rok.

 

Kolik lidí ti pomáhá trasu značit/odznačit a jak dlouho ti to (vám) trvá?

 

Trasu značím asi týden. Dělám to většinou sám. Ale zapojují se i kamarádi, když se to nestíhá. Odznačují většinou dobrovolníci a všichni, co mají čas. Ale trvá to většinou déle, než trasu označit.

 

Letošní Pražská stovka se bude konat v termínu od 4. – 6.12.2015 a přihlásit se na ní můžete zde. Chcete vyhrát startovné? Pak nám napište do komentářů pod status jméno závodníka, který má na kontě nejvíce vítězství ( Olaf ČIhák do konce měsíce vybere jednoho výherce).

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here