Jak si vybrat správné běžky?

0

Snad každý lyžař někdy zapochybuje, že neumí mazat, nebo neumí lyžovat. Častokrát je však problém úplně někde jinde. Jedním ze základních předpokladů kvalitního lyžování klasickou technikou je správný výběr lyží.

Jak vybrat běžky pro klasický styl?

Pokud si vyberete špatné lyže, můžete řešit několik problémů. Buď vám lyže smekají, nebo drhnou. Jestliže vám začnou smekat, většinou znejistíte a přidáte teplejší vosk, protože máte pocit, že jste neodhadli dobrou variantu. Vosk vám však bude namrzat a mohou se tvořit i nenáviděné „bakule“.

Jakmile se rozhodnete pořídit si klasické běžecké lyže, je třeba dodržet pár zásad správného výběru, a tím předejít následným problémům s mazáním. Často je pro nás důležitá především značka běžek, ale tím bychom opravdu začínat neměli.
Především si musíme sami odpovědět na několik otázek:

1. Na jaké podmínky budu lyže používat?
2. Jak jsem technicky zdatný lyžař?
3. Jaká je moje výška a zejména hmotnost?
4. A na konec – jakou značku lyží preferuji?

Až budete znát odpovědi na tyto otázky, tak můžete jít nakupovat. Další důležitou věcí je vybrat si správné místo, kde lyže koupíte. Doporučuji, abyste si vybrali obchod se zkušeným personálem, kde vám budou schopni odborně pomoci s výběrem, lyže konstrukčně změřit a přesně zvolit mazací zónu dle vašich parametrů. Toto proměření a přesné určení stoupací komory je zásadní podmínkou pro následný servis lyží a kvalitní odraz.

Jaké jsou druhy měření

Způsobů, jak se měří lyže, je více, ale ne všechny metody jsou vhodné. Například měření lyží v páru proti sobě nepatří mezi spolehlivý způsob. Každá lyže má totiž jinou tvrdost a mazací komora se při tomto typu měření prakticky zprůměruje. To má za následek, že měkčí lyže z páru nedosahuje tak dobrých skluzových vlastností a druhá tvrdší může smekat.

Další variantu, kterou si změříme tvrdost lyže, můžeme praktikovat i sami doma. Položíme lyže na rovnou podložku, závodník se na lyže postaví a snaží se rozprostřít svou váhu stejně na obě lyže. Asistent mu potom protáhne tvrdým výkresovým papírem nebo měrkou tloušťky 0,1 mm průchodnou zónu mezi lyží a podložkou a na straně u špičky a patky, kde se zasekne papír (měrka), vyznačí mazací komoru. Lyžař si však musí dávat dobrý pozor, aby opravdu stál na obou lyžích stejnou vahou a byl stabilní, jinak může zatížit o několik kilogramů více jednu lyži než druhou a měření je zkreslené.

Přístroj na bázi tlakoměru, kterým zjistíte umístění mazací komory, její výšku a celkovou tvrdost každé lyže.

Třetím způsobem, tím nejpřesnějším, se proměřují lyže přímo ve výrobnách nebo u servismanů, kteří vybírají lyže pro špičkové závodníky. Jedná se o měření přístrojem na bázi tlakoměru. Tento přístroj měří každou lyži zvlášť. Můžete získat několik parametrů, zjistíte umístění mazací komory, její výšku a celkovou tvrdost každé lyže. Z těchto naměřených hodnot je zkušený servisman schopen vyčíst, na jaké podmínky je lyže nejvhodnější a jakou strukturu následně na lyže nabrousit. Měření tlakoměrem se dá provést dvěma způsoby. První způsob je zatěžování lyže postupným zvyšováním váhy, až do úplného uzavření lyže s podložkou, čímž se postupně znázorňuje mazací zóna (tento způsob jsem využíval při výběru lyží pro českou reprezentaci).

Další možností je, že je lyže zatížena určitým počtem kilogramů, většinou přibližně polovinou váhy závodníka. Poté se postupně projíždí měrkami o různých tloušťkách mazací komorou. Začíná se od tloušťky měrky 0,05 mm, až do fáze, kdy jedna z tlustších měrek nepůjde mazací zónou mezi lyží a podložkou protáhnout. Oběma způsoby je možné se dobrat k téměř stejným výsledkům, kdy je kompletně znázorněný průběh mazací komory. Dále samozřejmě záleží na lyžařských schopnostech jedince, který lyže používá, a podle toho se snaží servisman lyže namazat. I tento způsob špičkového měření je u nás dostupný a není problém změřit jakémukoliv závodníkovi jakékoliv lyže.

Délka mazací zóny

Měření se provádí zejména z toho důvodu, že každá lyže nesplňuje správné parametry. Z mého pohledu je velmi složité vám vysvětlit, jakých hodnot dosahují ideální parametry pro každého z vás. Lyže, které mohou být pro jednoho nevhodné, tak pro druhého mohou fungovat dokonale. Cílem je najít ideální délku zóny, která by neměla být příliš krátká, ale ani příliš dlouhá. Uvedu vám jeden příklad. Lyže s délkou 202 nebo 207 cm by měly mít délku komory minimálně 53 a maximálně 65 cm. Při měření se nám znázorní kompletně celá mazací zóna, která je ve většině případů delší než náš příklad, ale je nutné se držet zásady, že mazací zóna vzadu za těžištěm se ukončuje bez ohledu na tvrdost lyží vždy zhruba v polovině paty, nebo maximálně na konci boty. Je to z důvodu toho, že protahovat zónu směrem dozadu je zbytečné, nepomůže to odrazu do kopce a ke všemu ve sjezdech vosk za patou brzdí.

Měření papírem je jednoduchý způsob, jak si můžete změřit délku mazací komory i sami doma.

Kolik vrstev?

Dalším krokem je to, že musíme lyže namazat. Zkušený obchodník nebo servisman by vám měl na základě naměřených parametrů dobře poradit, na jaké podmínky jsou dané lyže nejvhodnější a přibližně kolik vrstev vosku byste měli ideálně nanášet, aby lyže dobře stoupaly a zároveň byly skluzné. Servisman vám dá základní návrh, kolik vrstev vosku na lyže namazat, ale v závislosti na typu sněhu a druhu vosku se to bude lišit. Vy sami si potom musíte udělat svůj vlastní test mazání, abyste přesně věděli, kolik vaše lyže „snesou“ vrstev, aby dobře stoupaly a zároveň se nezpomalovaly ve sjezdech.

Test doporučuji provádět v bezvětří při teplotě -8 °C/-10 °C, kdy je ve stopě prachový sníh a bude fungovat jakýkoliv tuhý modrý vosk od kterékoliv firmy. Při těchto povětrnostních a sněhových podmínkách máte jistotu, že vyloučíte chybu v mazání a nezvolíte špatný vosk. Nejprve nanesete základní vrstvu buď grudvalu (podkladový vosk), kterou zažehlíte, nebo zažehlíte jednu vrstvu vosku, kterým budete pokračovat v mazání. Dále naneseme počet vrstev po poradě se servismanem nebo prodavačem, který nám lyže měřil, a půjdeme lyže rozjet (přibližně 1–2 km). Rozjetí lyží je velmi důležité, aby se vosk zapracoval a během následujícího testu nebyly tak velké rozdíly v dojezdech. Potom lyže vyzkoušíte na stoupání a uděláte zároveň dojezdový test, který je ideální provádět z mírného kopce s dojezdem na rovinu. Na kopci si vyznačíte místo startu, lyže necháte volně rozjet a ve sjezdovém postoji dojedete až na rovinu, kde se zastavíte a uděláte si tam značku.

Pokud vám lyže nestoupají úplně jistě, doplníte další vrstvu a postup zopakujete. Takto pokračujete do té doby, dokud vám lyže nezačnou dokonale stoupat. Zároveň po každém výjezdu sledujete, jestli se lyže příliš nezpomalují i v dojezdovém testu. V ideálním případě se dopracujete ke kompromisu mezi ideálním stoupáním lyží do kopce a minimálním zpomalením v dojezdovém testu. Potom znáte ideální počet vrstev, které lyže potřebují pro jistotu vašeho odrazu a dobrého skluzu.

(Poznámka: Ideální počet vrstev, které jste vytestovali, je závislý na sněhových podmínkách. Pokud budete mazat za vyšších teplot a využijete např. fialový vosk nebo vosky kolem nuly, musíte adekvátně snížit počet vrstev. Měkčí vosky se nedají nanést ve stejně tenké vrstvě jako modrý).

Na závěr vám přeji, aby se vám podařilo nové lyže kvalitně změřit, správně vybrat a namazat tak, abyste měli vždy dobrý pocit z jízdy!

 

Vít Fousek

  • bývalý člen Dukly Liberec a národní reprezentace v běhu na lyžích
  • člen servisního týmu národní reprezentace v běhu na lyžích (od roku 2001)
  • 10 let osobním servismanem Lukáše Bauera (2003–2013)
  • zástupce italské firmy Briko – Maplus pro ČR
  • zaměstnanec firmy Sporten
  • trenér žákovských kategorií v SK Novém Městě na Moravě
  • výpomoc v servisním týmu národní reprezentace na vrcholných akcích

 

Článek je převzatý ze serveru bezky.net

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here