Druhy strečinku

0

Zkrácené svaly, stejně jako namožené několikanásobně zvyšují riziko poranění. Může dojít k natažení nebo natržení svalových vláken, případně i k poranění šlach nebo vazů. I z tohoto důvodu je střečink tak důležitý.

U mnoha sportů, jako je gymnastika, je protahování svalů základem tréninku, protože rozsah pohybu je vlastně základem těchto sportů . U běhání či třeba cyklistiky by se mohlo zdát, že rozsah pohybu a protažení svalů nehrají tak důležitou roli a výkon vlastně moc nelimitují. Rozsah pohybu je oproti jiným sportům minimální. A to i třeba oproti nejrůznějším kolektivním sportům jako je fotbal nebo basketbal, kde je často sval nucen reagovat velice rychle, v různých směrech. Strečink má ale i pro běžce obrovský význam – nejen regenerační, ale pravidelné protahování také odstraňuje disbalance svalů, které snižují výkon i zvyšují rizika zranění.

Existuje několik druhů strečinku

Které jsou ty nejpoužívanější?

Statický strečink

Jedná se o protahování v určité poloze, v níž cítíme mírný tah a v níž je nutné setrvat po určitý časový úsek. Při konkrétních cvičeních se zaujme krajní poloha, v níž protahujeme zvolený sval či skupinu svalů. Protažení provádíme v poloze, v níž cítíme mírný až velký tah. Výdrž v dané poloze (společně s hlubokým dýcháním) je optimální po dobu cca 15-40 s. Je potřeba vyvarovat se extrémnímu protahování do bolesti, protože by mohlo dojít k poškození svalu nebo šlachy. Statický strečink je doporučován především pro protažení po tréninku.

Má velký vliv na kloubní pohyblivost jedince.

Dynamický strečink

Tento typ strečinku zahrnuje pohyby částí těla s postupným zvyšováním dosahu a rychlosti provádění jednotlivých cvičení. Na rozdíl od statického strečinku u dynamického strečinku provádíme protažení do maximální polohy. Po dosažení požadovaného rozsahu se daný cvik dále neprovádí a přechází se ke cviku dalšímu.Cviky jsou složeny z několika pohybových fází, které na sebe navazují v několikasekundových výdržích.Většinou nejsou zaměřeny pouze na jedinou svalovou skupinu, ale protahujeme vždy několik skupin najednou. Počet opakování určitého cviku není jednotně definován, doporučení lze zobecnit na 5-20 švihů v jedné sérii.

Ze všech typů strečinku vychází jako nejméně účinný z hlediska rozvoje flexibility. Jeho výhodou je akutní zvýšení schopnosti produkovat sílu u aktivovaných svalových skupin. Dochází také ke zvýšení mezisvalové a vnitrosvalové koordinace aktivních svalových skupin. Je tedy vhodný jako součást rozcvičení před tréninky či výkony.

Propriceoptivní neuromuskulární facilitace (PNF)

PNF strečink je mezi odborníky považován za velice efektivní strečinkovou metodu na rozvoj flexibility, která využívá reflexní vlastnosti svalových a kloubních receptorů.. Jedná se o metodu, v níž je využita kontrakce svalu, po níž následuje fáze uvolnění  a následné protažení svalu.Sval, který protahujeme, nejprve staticky zatížíme činností proti odporu. První fáze, kdy je protahovaný sval nejprve staticky zatížen činností proti odporu by měla trvat v rozmezí od 5 do 10 vteřin. Reakcí na zátěž je ochranný útlum – sval cca 2 – 6 s relaxuje. Následně sval staticky protahujeme po dobu 10 – 15 s.

Kombinace kontrakce a protažení slouží k uvolnění svalů. PNF strečink je dnes dle Altera (2004) považován za nejúspěšnější metodu pro rozvoj pohyblivosti. Užívá se v rehabilitaci nebo v případech shodných s využitím statického strečinku.Tento druh strečinku je považován za mnohem účinnější při rozvoji pohyblivosti, než je dynamický či statický strečink. PNF se používá i při rehabilitaci.

Balistický strečink

Tento typ protažení využívá zejména pružení a hmitání k natáhnutí svalů až za jejich normální rozsah pohybu. Při aplikaci tohoto způsobu protahování může velmi lehce dojít ke zranění. Je tedy třeba provádět jej opatrně a jen po řádném zahřátí svalu.Balistický strečink připraví sval na následující zátěž. Nezvyšuje ale rozsahu pohybu.

Při protahování vždy pamatujete na několik zásad:

Protahujte jen zahřáté svaly.

Protažení začněte se svalem uvolněným a konečnou polohu zaujímejte pomalu. Při rychlém pohybu může dojít k aktivaci strečinkového reflexu, který způsobí, že sval se naopak stáhne.

Volte pohodlné oblečení, které nebrání v pohybu.

Na protažení svalu se plně soustřeďte a protažení ukončete v okamžiku, kdy ve svalu ucítíte mírné, příjemné napětí. Nikdy nejděte do bolesti.

Klidně hluboce dýchejte, nezadržujte dech.

Opravdu nikdy neprotahujte namožené a hodně bolestivé svaly, či svaly poraněné. Takové svaly by se mohly zjizvit a ztratily by následně svou původní pružnost. 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno